Pražský komorní sbor

Pražský komorní sbor založili v roce 1991 tehdejší členové Pražského filharmonického sboru se záměrem soustavně se věnovat vokální komorní tvorbě. Výběrové komorní těleso se po velmi krátké době začalo prosazovat na mezinárodní hudební scéně. Za tři roky intenzivní koncertní a zájezdové činnosti se sbor propracoval do nejužší evropské sborové špičky, ačkoli v českém prostředí zůstával znám jen málo. Činnost tělesa byla z ekonomických důvodů orientována na zahraničí, jeho vystupování na domácí půdě bylo vzácné. Pro profesionální těleso, které za celou dobu své existence nezatížilo veřejné zdroje jedinou dotací, nebyla jiná cesta. Avšak i tato skutečnost přispěla k tomu, že soubor za 19 let práce získal ojedinělý umělecký životopis.

Sbor účinkoval na řadě mezinárodních festivalů – Schleswig-Holstein Musik Festival, Salzburger Festspiele, Wiener Festwochen, Pražské jaro, Ludwigsburger Schlossfestspiele, Hamburger Musikfest, Stuttgarter Musikfest, Wiener Frühlingsfestival, Festival van Vlaanderen, Festival de Musique de Strasbourg, Perth International Arts Festival, Wratislavia Cantans International Festival, Festival de Música de Canarias ad. Od roku 1993 je stálým rezidenčním sborem Rossini Opera Festival v italském Pesaru a od roku 1995 také Wexford Opera Festival v Irsku. Podobné postavení má i na Festival Mozart de La Coruña (od 2004) a na Al Bustan Festival v libanonském Bejrútu (od 2002).

Pražský komorní sbor podnikl přes 300 zahraničních koncertních zájezdů a turné do téměř všech zemí Evropy (nejčastěji Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie, Francie, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí), první mimoevropskou destinací byla v roce 1995 Austrálie (sbor se tam ještě vrátil v letech 1997 a 1999), v témže roce proběhlo první turné po Japonsku s Helmuthem Rillingem, následovaly cesty do Izraele (1996, dir. Mehta; 1997, dir. Conde; 1998, acappella; 1999, dir. Schirmer; 2000, 2002 dir. Bertini) a do Libanonu (2002, 2006, 2008). Pražský komorní sbor vystoupil i v hudebně exotičtějších destinacích; jeho cílem se stala Jižní Korea (Daegu, 2006) a operní festival v čínském Macau (2007, 2009), s acappellovým programem podnikl sbor turné po Brazílii (2005). Z dalších významných vystoupení PKS je třeba uvést provedení Mozartovy Mše c-moll na Salzburger Festspiele (1998, dir. P. Schreier), účinkování na koncertu pro papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu (listopad 1997), vystoupení v inscenaci Saint-Saënsova Samsona a Dalily na jevišti Hamburské opery s Plácidem Domingem (1996) a evropské turné s ČNSO a Andreou Bocellim (2006, 2007).

Sbor byl hostem světové výstavy v Seville a operních domů v Ženevě, Florencii, Antverpách, Hamburku, Monte Carlu, Lutychu, La Coruñi, Národního divadla a Státní opery v Praze.

Vystoupení sboru byla snímána mnoha českými i zahraničními rozhlasovými a televizními společnostmi (ARD, Bayerische Rundfunk, BBC, ČRo, ČT, NDR, ORF, RAI, RTE, Südfunk,  SWR, WDR).

Těleso spolupracovalo s předními zahraničními (Israel Philharmonic Orchestra, Israel chamber orchestra, Royal Concertgebouw Orchestra, NDR Sinfonieorchester Hamburg, Bamberger Symphoniker, WDR Sinfonieorchester Köln, WDR Rundfunkorchester Köln, Radio-Sinfonieorchester Stuttgart des SWR, Stuttgarter Kammerorchester, Tonhalle-Orchester Zürich, SDR Orchester, NDR Radiophilharmonie Hannover, Orquesta Sinfonica de Galicia, Orchestre National De Lyon, Orquesta Sinfónica de Madrid, Orchestra della Toscana di Firenze, Orquesta Sinfónica de Castilla y León, Sinfonieorchester St. Gallen, Orchestra Haydn di Bolzano e Trento) i českými orchestry (ČF, FOK, SOČR, ČNSO, PKO, PKF, Český komorní orchestr, Virtuosi di Praga, Musica Bohemica, Musica Florea, Pražský barokní soubor ad.) a setkalo se na pódiích s významnými dirigenty (Y. Abel, G. Albrecht, V. Ashkenazy, J. Bělohlávek, G. Bertini, H. Blomstedt, S. Bychkov, G. Deloghu, Ch. Eschenbach, G. Ferro, R. Frizza, D. Gatti, G. Gelmetti, W. Gonnenwein, M. Honeck, M. H. Chung, L. Jia, V. Jurowski, D. Jurowski, J. Kout, G. Kuhn, J. López-Cobos, N. Marriner, Z. Mehta, K. Nagano, J. Nelson, T. Netopil, V. Neumann, R. Norrington, P. Olmi, E. Oue, R. Palumbo, A. Parrot, Z. Peskó, G. Prêtre, A. Rasilainen, D. Renzetti, H. Rilling, C. Rizzi, G. N. Rožděstvenskij, J. P. Saraste, U. Schirmer, P. Schreier, G. Sinopoli, L. Slatkin, H. Stein, P. Steinberg, T. Strugala, L. Vordoni, M. Zanetti, A. Zedda, D. Zinmann ad.). Z dirigentů komorních těles a ze sbormistrů jmenujme alespoň R. Becka, F. Berniuse, E. Ericsona a R. Gandolfiho.

Diskografie PKS čítá za necelé dvě dekády umělecké práce přes 100 CD a DVD pro české i zahraniční nahrávací společnosti (ECM, Decca, Deutsche Grammophon, Discover International, Chandos, Naxos, NDR, Orfeo, Panton, Pony Canon, Popron, Ricordi, Hänssler Classic, Supraphon). Třetinu nahrávek činí profilové snímky sboru, třetina připadá na živé záznamy z koncertů a představení, zbytek byl vytvořen v rámci spolupráce s dalšími sbory (Gächinger Kantorei Stuttgart, WDR Rundfunkchor Köln ad.). Mezi významné počiny patří dlouholetý projekt kompletní edice oper A. Dvořáka (dir. G. Albrecht) pro firmu Orfeo.

Sbor účinkoval a natáčel s předními světovými sólisty (Daniela Barcelona, Andrea Bocelli, Mariola Cantarero, Patrizia Ciofi, Carlo Colombara, Plácido Domingo, Joyce DiDonato, Juan Diego Flórez, Bernarda Fink, Maria Guleghina, Vesselina Kasarova, Gregory Kunde, Michele Pertusi, Ewa Podles, Katia Ricciarelli, Ramón Vargas ad.).

Hlavním sbormistrem PKS byl od jeho začátků až do roku 2006 Josef Pančík, dlouholetý šéf sboru Janáčkovy opery v Brně, od roku 2006 je hlavním spolupracujícím sbormistrem Jaroslav Brych, mezi další spolupracující sbormistry patří především Robert Hugo, Lubomír Mátl, Adolf Melichar, Pavel Vaněk a Roman Válek, do své předčasné smrti s tělesem spolupracoval i Pavel Kühn (1938-2003).